Slovníkové heslo z publikace ČESKÝ FILM, REŽISÉŘI-DOKUMENTARISTÉ
(sestavil Martin Štoll a kolektiv, nakladatelství Libri, Praha, ISBN
978-7277-417-3, 2009)
Švihálek Milan
(Doplněno a aktualizováno v květnu 2011)
Scenárista, dramaturg, moderátor, spisovatel
Narozen 11.ledna 1944 v Brně.
Absolvent Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze
(diplomová práce „Čtvrtstoletí publicistické tvorby v ostravském
televizním studiu 1956 - 1981, promoce 1982). Po maturitě (1961)
pracoval jako jevištní dělník v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci
(1962) a současně spolupracoval s amatérským divadélkem Skuma(f)ka v
Olomouci. Po nedokončeném studiu na Filmové a televizní fakultě AMU
(katedra dokumentární tvorby, prof.A.F.Šulc) pracoval rok jako metodik
Okresního domu osvěty v Olomouci (1967). Od roku 1968 až do roku 1994
působil v ostravském studiu Československé televize nejprve jako
redaktor Vysílání pro děti a mládež (1968 až 1972), později (1973 až
1991) jako dramaturg v Redakci publicistiky, dokumentaristiky a
vzdělávání a konečně jako vedoucí tvůrčí skupiny. Od roku 1994 je
umělcem ve svobodném povolání a externě spolupracuje jak s Českou
televizí Ostrava, tak s dalšími studii České televize v Brně a Praze a
s dalšími televizemi a televizními agenturami v ČR. Současně pracuje pro
Český rozhlas, píše články do novin a časopisů a věnuje se literární
tvorbě.
Je autorem stovek scénářů k publicistickým, dokumentárním,
soutěžním, zábavným a vzdělávacím pořadům a seriálům. Od konce
šedesátých let spolupracoval s kameramanem a režisérem Jiřím Vrožinou.
Jejich společná tvorba začala v roce 1969 dokumentárními cestopisnými
snímky z Austrálie a Afriky (například „Ostrov potomků z Bounty“,
„Ostrov lidojedů“, „Za tajemstvím skalních maleb“, „Létající doktoři“
nebo „Zelená Sahara“ atd) a o něco později rozsáhlou sérií reportáží o
plavbách osamělého mořeplavce Richarda Konkolského na jachtě NIKÉ kolem
světa (například „Sám proti moři“, „Sám přes Atlantik“, „Návrat
kapitána“, atd). Poté Milan Švihálek a Jiří Vrožina natočili několik
vzdělávacích seriálů (převážně se zdravotnickou tématikou) – mezi jinými
například „Nebezpečný svět kalorií“ o boji proti obezitě s prof.Rajko
Dolečkem,DrSc., (30 dílů, 1974), „Soukromý vesmír“ o boji proti rakovině
s prof.Zdeňkem Šerým,DrSc., (26 dílů, 1976), „Recept pro miliony“ o
joggingu s doc.Vlastimilem Myslivcem,DrSc.(18 dílů, 1978), „Rodičovské
otazníky“ s doc.Radimem Uzlem,DrSc. (13 dílů, 1978), „Tisíciletá
medicína“ o dějinách lékařství s MUDr.Ludvíkem Součkem (7 dílů, 1978),
atd. Současně realizovali jednotlivé dokumenty a reportáže na
nejrůznější témata – například „Přístav Ostrava“ o kanálu
Odra-Dunaj-Labe (1979) a mnohé další. Spolupráce byla přerušena
Vrožinovou emigrací do Austrálie (1981) a obnovena v roce 1990
spoluautorstvím dokumentárního cyklu o významných českých krajanech pod
Jižním křížem „Australská setkání“ (s přispěním cestovatele
ing.Miroslava Zikmunda). Z projektovaných třinácti dílů byly pro
předčasné úmrtí Jiřího Vrožiny dokončeny pouze čtyři.
V letech 1979 až 1984 psal Milan Švihálek scénáře k cyklům
zábavných a soutěžních pořadů – například „ANO-NE“ (se sběratelskou
tématikou, 36 dílů, 1979 až 1982), „Větrná růžice“ (se zeměpisnou
tématikou, 26 dílů, 1982 až 1983) nebo „Všechno za minutu“ (rodinná
poznávací soutěž, 13 dílů, 1984). Režisérem všech těchto soutěžních
cyklů byl Zdeněk Havlíček. V téže době se Milan Švihálek věnoval psaní
scénářů a natáčení dokumentárního seriálu o technických památkách a
starých řemeslech „Za svědky minulosti“ (kamera Jaromír Nekuda, režie
Jaroslav Večeřa, 42 dílů, 1983 až 1986).
Na začátku devadesátých let se Milan Švihálek stal vedoucím jedné
z tvůrčích skupin ostravského studia a pokračoval v autorské práci.
Napsal scénáře k řadě publicistických a dokumentárních cyklů a seriálů –
například „Podivuhodný svět“ o lidech se zajímavými koníčky a
pozitivními životními motivacemi (kamera Jaromír Zaoral, režie František
Mudra, 30 dílů, 1991 až 1993) nebo studiový cyklus „Chata u poutníka“ o
málo známých československých cestovatelích (režie František Mudra, 26
dílů, 1992 až 1993). Kromě novinářské práce pro celostátní časopisy a
regionální tisk spolupracoval Milan Švihálek také externě s pražským
studiem České televize – natočil zde například 24 dokumentárních
portrétů pro cyklus „Seniorklub Milana Švihálka“. Brněnské studio České
televize uvedlo jeho dlouhometrážní dokument „Jak se vraždí na Moravě a
ve Slezsku“ o alarmujícím vzrůstu kriminální činnosti v devadesátých
letech (režie Jaroslav Bařinka, 1997). Pro ostravské studio České
televize připravil dále Milan Švihálek scénáře cyklu krátkých
dokumentárních fejetonů „Sladké hrátky říše sběratelek“ o zajímavých
ženách-sběratelkách (režisér Jaroslav Bařinka, 16 dílů, 1995). V roce
2000 byl Milan Švihálek autorem a moderátorem rozsáhlého cyklu
pravidelných studiových pořadů pro seniory
„Na dobré vyhlídce“ (režie František Mudra, Ján Novák a Jan Flak,
52 dílů). Napsal rovněž řadu scénářů pro dokumentární cykly „Osudové
okamžiky“ (režie Jaroslav Bařinka, 2001 až 2003) a „Zapomenuté výpravy“
(režie Jaroslav Bařinka, Jan Bělohlavý a Jindřich Procházka, 2005). Do
cyklu „Zašlapané projekty“ přispěl čtyřmi scénáři (2009) a pravidelně
přispívá i do publicisticko-dokumentárních cyklů ostravského a
brněnského studia „Náš venkov“ a „Příběhy domů“ (od roku 2006).
Literárně debutoval v roce 1987 publikací „Za svědky minulosti“ o
starých řemeslech a technických památkách (Olympia Praha, druhé vydání
Sfinga Ostrava, 1993), v roce 1997 vyšla jeho knížka „Jak se rodí zvony“
o životě brodecké zvonařky Laetitie Dytrychové (JOTA Brno), spolu
s cyklistou Vítězslavem Dostálem napsali knížku „Na kole třemi
světadíly“ (GRAFIS Opava, 1994, druhé vydání 1998) a dvoudílný cestopis
„Šťastná planeta aneb Jak jsem na kole objel svět“ (GRAFIS Opava, 1998).
V roce 2003 vyšlo jeho “Štěstí jménem Zuzanka“ o životě rodiny
s handicapovaným děvčátkem (TILIA Šenov) a v roce 2004 životopis
„druhého Bati“, slavičínského podnikatele Jana Pivečky „Nikdy se
nevzdávej“ (spoluautorka Zuzana Tarabusová, TILIA Šenov). K padesátému
výročí vysílání ostravského televizního studia připravil Milan Švihálek
publikaci „Padesát“ (Repronis Ostrava, 2005) a koncem téhož roku byla
pokřtěna jeho knížka „Zapomenuté výpravy“ o cestovatelských aktivitách
českých světoběžníků ve 20.století (se spoluautory Markem Hýžou a
Miroslavem Kačorem). V roce 2008 vydal vzpomínkovou reportáž
„Luhačovická zastavení starodávná i novější“ a zamyšlení nad osudy
ostravských báňských záchranářů „Smrt si nezpívá“ (nakladatelství EN
FACE, Ostrava). Literárně zpracoval životní osudy hlavního kontruktéra
Tatry Kopřivnice ing.Milana Galii v knížce „Život s erbem Tatry“ (GRADA
Praha, 2009). Svou zatím poslední knížku „Velký zeměpis malého světa“
věnoval Milan Švihálek vzpomínkám na dětství strávené v malebné krajině
kolem řeky Moravy (Šenov, 2011). Svými reportážemi, rozhovory a články
pravidelně přispívá do řady časopisů, magazínů a různých tiskovin. Jako
host je zván do rozhlasového a televizního vysílání.
Za své dokumentární snímky získal Milan Švihálek řadu ocenění na
různých festivalech a přehlídkách – například Hlavní cenu Academia filmu
Olomouc za dokument „Učitelka“ (režie Jindřich Roháč, 1974) nebo Výroční
cenu ČST a Cenu Československého literárního fondu za dokumentární
seriál „Za svědky minulosti“ (1987).
Manželka Marta (MUDr., 1943)
Děti: Martin (1965, počítačový odborník), Lenka (1967, úřednice),
Ondřej (1978, absolvent Vyšší školy filmové ve Zlíně)
Trvale žije v Šenově u Ostravy.
(-cys-)
Jarmila Cysařová
|
